CHAOS
tl;dr: Sevilla - krásná. Chaos - chaotickej a krátkodobej. Farmářský survivalismus, konspirace a svébytná teorie pravdy. A povzdech nad nevyzpytatelností chaosu.
Ahoj z Andalusie!
Jak se máte? My za sebou máme až až intenzivní týden. Ale jsme z toho spíš unavení a trochu rozpačití, než abychom houževnatě popisovali a popisovali. Prostě, když během jednoho týdne bojujete s krocanem, osprchujete se horkou vodou a krmíte slimákama husy a žijete pod střechou z chaosu, nemáte moc narativních sil. Když nám napíšete, budeme mít třeba pocit, že někde za horizontem jsou lidi schopní artikulace myšlenky a budeme mít radost.
Po Córdobě jsme se ještě cestou stavili v Seville. Ta je taky krásná, především všudypřítomnými parky, stromy a arkýře. Balkóny jsou okrasně kachlíchované i zespodu!
Během cesty jsme začali každé ráno před snídaní běhat. Často je to náhodou velká radost, třeba když se za Córdobou naše proběhnutí protáhlo na šest kilometrů a my běželi divokým pralesem s vodopády a mechem porostlými ruinami.
Konec normálních věcí, co jsme zažili.
Z PARAISA DO CHAOSU
Není náhoda, jak se místa jmenují, říkáme si čím dál víc. Slovo chaos je často nadužívané, tak nás nejprve ani nenapadlo, že se řítíme do opravdového chaosu. Na malém pozemku za dálnicí mezi Huelvou a Sevillou žije B. s třemi psy, dvěma kočkami, kozlem, kozou s dvěma týdenními kůzlaty, kozou těhotnou s dvěma kůzlaty a pár tucty rozmanité drůbeže, jíž kraluje mocný krocan. Byť krocan kraluje drůbeži, chaosu s velkým náskokem kraluje B.
B. je mnohovrstevnatě fascinující bytost. Kde začít? Její myšlení je stejně podivné jako její činy. Začněme takhle. B. náhodně mixuje dvacet let staré berlínské levicové myšlení, konspirační teorie a selské selfmademanovství holky, co má mrazák nacpaný svými loňskými slepicemi.
Občas se dozvíme něco, u čeho není jasné, jestli to někde slyšela nebo si to prostě vymyslela sama - například, že levice v USA teď na mši zakázala říkat amen a říká se awomen. Občas se dozvíme i něco bizarního, co je evidentně pravda - a pak úzkou skulinou vidíme, proč jí svět nedává smysl: je třeba skutečně pravda, že v půlce prosince Španělé uzákonili eutanázii (jako jasně, jasně, jasně - ale uprostřed pandemie je to signál teda fakt trochu odpudivý). Občas se dozvíme pár doopravdy zajímavých informací o chovu drůbeže, kterému patrně fakt rozumí. Občas dá k dobru radu, jak podříznout slepici nebo prase, jak si udělat sýr nebo jak se načerno napíchnout na elektriku. Občas je to prostě jenom zábava, když se různé proudy jejího vlastního myšlení střetnou: nemá ráda uprchlíky (všichni jsou totiž muži pod třicet, což je důkaz, že… z nich španělská vláda staví tajnou armádu. Not kidding.), ale taky je pro svět bez hranic - a vybruslí z toho nonšalantně, prostě bychom měli zrušit hranice až definitivně zrušíme zbraně. Logiku to má. Taky nám ale třeba představila geniální argentinský komiks Mafalda. Znáte?
Její chaos je součástí její survivalistické konspirace. Totiž, to je zas složitější, než byste si mysleli: brzo přijde sluneční bouře, kterou jsme naposledy měli v roce 1859, a ta vyřadí internet, elektřinu, signál atd. Peníze se znehodnotí, nikdo nebude mít vodu ani se s nikým nebude moct domluvit, ve velkoměstech vypukne válka a ona bude v pohodě, protože má studnu a slepice a prase a vzduchovku z Berlína.
Ale úplně ze všeho nejlepší je její teorie pravdy, která všechny tadydlencty Poppery a Adorny strčí do kapsy. XYZ je pravda nebo nepravda podle toho, jak vás to napadne. Důležité je umět správný způsob přicházení na to, jak svět funguje. Je v tom trochu třetího oka a trochu psychedelik, ale moc o tom nevíme. K pravdě člověk nemá přístup, když pije vodu z běžné kanalizace (je v ní přece fluor!), když bydlí v důchoďáku poblíž 5G sítě (je to tak!) nebo když jeho děti chodí do školy (v systému!) nebo když má prostě trochu zamlženo, což ona sama rozhodně nemá. Ona má studnu a slepice, takže se zamyslí a hned ví.
Taky tu nefunguje skoro nic. Během prvního dne si Richard vysloužil přezdívku MacGyver a od té doby taháme a spravujeme jí elektriku, křovinořezy a čerpadla.
Trochu unavení z toho po týdnu jsme, protože je intenzivní nejen do kvality, ale i do kvantity produkovaného obsahu. Trochu unavení jsme i z nevyzpytatelnosti chaotična, které se promítá do vztahu k nám, do nemožnosti si promluvit o vztahu helpera-hosta (který je holt rovnocenný, i když se jí to nezdá), ale psát o tom teď nechceme, protože bychom možná jen kleli, a smysl si to má spíš vklidu zhodnotit pozdějc. Ale pokud máte nějaký podivný zkušenosti s dobrovolničením, který vám pomohly si něco ujasnit, tak nám napište, budeme rádi! Docela rádi bychom si to nějak celistvě srovnali v hlavě, tenhle trend, jeho úskalí, možnosti, limity i přínosy…
Týden to tu zvládneme, ale už se těšíme zase dál. Našli jsme dva patrně velmi nechaotické Holanďany s asi 150 hlavým stádem koz, kteří potřebují pomoc s mláďaty, kterých se letos narodí dost a dost. Naučí nás za to prý vyrábět sýr a jogurt. Tak uvidíme. Těšíme se!